|
|
Viníci a oběti ve vybraných dílech českých a sudetoněmeckých autorů
Štillerová, Jana ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Ve své práci se zabývám literárním zpracováním otázky viny za odsun Němců z českých zemí po 2. světové válce. Pohledy českých a sudetoněmeckých autorů se mnohdy velmi liší, mnohdy si ale jsou velmi podobné, ačkoliv autory dělí nejen národní příslušnost, ale také několik desítek let života od zpracování tématu a doba, jež je ovlivnila. Řezáčovo, Durychovo, Körnerovo a Mühlbergerovo ztvárnění tématu spadá do stejné epechy, a to do 50. let 20. století, zatímco Gudrun Pausewangová, která ač odsun také zažila a mohla by o něm psát hned po 2. světové válce, počkala se svou knihou čtyřicet let. Je možné, že potřebovala získat k traumatizujícímu zážitku časový odstup, aby si srovnala myšlenky a dostala určitý nadhled nad událostmi. Odsunu se také věnují autoři, kteří jej osobně nezažili: Tučková a Bernig. Dalo by se očekávat, že budou mít čeští autoři stejný pohled na problematiku viny, ale není tomu tak. Durych a Bernig jsou otevření, promlouvají obě strany, popisují Němce také jako oběti a vyzývají k dialogu a reflexi. Řezáč je jednostranný, tendenční, účelový, pouze Němci jsou viníci, nikdy oběti. Tučková také, ale opačně. Většina autorů se zabývá myšlenkou kolektivní viny, kterou Durych, Körner, Mühlberger, Bernig a Tučková problematizují, kdežto Řezáč ospravedlňuje. Mühlberger a Durych problematizují...
|
|
|
Das "deutsche Prag" 1939-1945. Ein Beitrag zur Erforschung der besetzten Hauptstädte Europas
Lohmann, Nina ; Křen, Jan (vedoucí práce) ; Puttkamer, Joachim (oponent) ; Schmiechen-Ackermann, Detlef (oponent)
v českém jazyce Disertace Das "deutsche Prag" 1939-1945. Ein Beitrag zur Erforschung der besetzten Hauptstädte Europas (Německá Praha 1939-1945. Příspěvek k výzkumu okupovaných hlavních měst Evropy) má za téma německou okupaci Prahy před a především v průběhu Druhé světové války. Práce na toto téma pohlíží v kontextu aktuálních historiografických výzkumů nacisty obsazené Evropy. Tzv. Protektorát Čechy a Morava totiž zůstává jakousi vedlejší kolejí aktuálních trendů mezinárodní historiografie. Týká se to i válečných dějin Prahy. Disertace proto nejprve představuje širší kontext výzkumu. Potom přenáší pozornost na kdysi prominentní posici německé menšiny v Praze, která se stala ideovým základem německé okupační politiky v bývalém hlavním městě Československa. Těžiště práce leží v rozboru proměn struktur pražské německé společnosti, resp. populačního vývoj Němců v Praze v průběhu okupačních let. Návazně jsou tu předloženy příklady toho, jak se okupační režim snažil konsolidovat a rozšiřovat posice Němců ve městě. Dlouhodobým cílem byla germanizační restrukturalizace hlavního města Čech. Práci uzavírá kapitola o kolapsu a zániku "německé Prahy" na konci války.
|
|
| |
|
|
Viníci a oběti ve vybraných dílech českých a sudetoněmeckých autorů
Štillerová, Jana ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Ve své práci se zabývám literárním zpracováním otázky viny za odsun Němců z českých zemí po 2. světové válce. Pohledy českých a sudetoněmeckých autorů se mnohdy velmi liší, mnohdy si ale jsou velmi podobné, ačkoliv autory dělí nejen národní příslušnost, ale také několik desítek let života od zpracování tématu a doba, jež je ovlivnila. Řezáčovo, Durychovo, Körnerovo a Mühlbergerovo ztvárnění tématu spadá do stejné epechy, a to do 50. let 20. století, zatímco Gudrun Pausewangová, která ač odsun také zažila a mohla by o něm psát hned po 2. světové válce, počkala se svou knihou čtyřicet let. Je možné, že potřebovala získat k traumatizujícímu zážitku časový odstup, aby si srovnala myšlenky a dostala určitý nadhled nad událostmi. Odsunu se také věnují autoři, kteří jej osobně nezažili: Tučková a Bernig. Dalo by se očekávat, že budou mít čeští autoři stejný pohled na problematiku viny, ale není tomu tak. Durych a Bernig jsou otevření, promlouvají obě strany, popisují Němce také jako oběti a vyzývají k dialogu a reflexi. Řezáč je jednostranný, tendenční, účelový, pouze Němci jsou viníci, nikdy oběti. Tučková také, ale opačně. Většina autorů se zabývá myšlenkou kolektivní viny, kterou Durych, Körner, Mühlberger, Bernig a Tučková problematizují, kdežto Řezáč ospravedlňuje. Mühlberger a Durych problematizují...
|
|
|
Proměna postavení nevysídlených Němců v Československu v letech 1945-1953.
Kaufholdová, Jenny ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V poválečném období byla Československá republika vystavena mnohým problémům a náročným změnám. Jeden z nejtěžších úkolů spočíval především v její obnově, jež měla vést k vytvoření národního státu bez německé menšiny. Celá záležitost se ovšem nejevila jednoduše a narážela na četné komplikace. I když byl poválečný cíl nakonec prohlášený za úspěšný, nebyl dokončen zcela kompletně. Přes veškerá opatření zůstala po roce 1946 v Československu část nevysídlených Němců. Způsob, jakým se k nim přistupovalo, závisel na mnoha faktorech. Souhrnně se však nevysídlení Němci stále nacházeli na okraji společnosti. Jejich postavení se v období třetí republiky postupně měnilo, rozhodující zvrat však nastal poté, kdy Komunistická strana Československa upevnila v únoru roku 1948 svoji moc. Aby se naplnily motivy a ideály nového režimu, musel se změnit i dosavadní přístup k Němcům, kteří v Československu zůstali. Práce se zaměřuje na časové období od konce druhé světové války a mapuje proměnu postavení nevysídlených Němců dle historicky podmíněných událostí až do roku 1953. Porovnává postoje k Němcům v politickém systému třetí Československé republiky a v komunisticky ovládané Československé republice po roce 1948 a zkoumá případné rozdíly.
|
|
|
Kritická reflexe vybraných děl Karin Lednické a Jakuby Katalpy v českých médiích
Maděrová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová práce s názvem Kritická reflexe vybraných děl Karin Lednické a Jakuby Katalpy v českých médiích se zabývá tématem současné české literatury navracející se k historii 20. století. Konkrétně analyzuje kritické ohlasy děl Karin Lednické Šikmý kostel I-II a Jakuby Katalpy Němci a Zuzanin dech. Teoretické kapitoly se zabývají pojmy kritika a reflexe, představením literárních periodik a vybraných autorek, charakteristikou zvoleného literárního fenoménu nebo definicí rozhovorového žánru. V praktické části jsou analyzovány kritické reflexe děl Šikmý kostel I-II, Němci a Zuzanin dech publikované v literárních periodicích, denním tisku, online či jako rozhlasové příspěvky. Cílem práce je zmapovat kritické ohlasy děl, dát je do kontextu a odpovědět na základní výzkumnou otázku - jak kritici a recenzenti hodnotí vybraná díla autorek Karin Lednické a Jakuby Katalpy.
|
|
|
Odsun - vyhnání českých Němců z Kaplicka pohledem pamětníků
MUSILOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje tématu odsunu - vyhnání českých Němců z českého pohraničí, ke kterému došlo po druhé světové válce, a mapuje průběh nuceného vysidlování v Kaplici a jejím okolí v jižních Čechách nejen skrze dostupná data, ale především skrze konkrétní příběhy. Teoretická část práce se zabývá společným soužitím Čechů a Němců na českém území a historickými okolnostmi, jež vedly k jeho hořkému konci, a dále nastiňuje průběh odsunu i jeho dopady pro celé Československo. Praktická část tyto informace rozšiřuje o konkrétnější poznatky o průběhu i důsledcích vázaných k jihočeskému pohraničí a doplňuje je paměťmi těch, kteří byli k odchodu donuceni, přičemž se pokouší postihnout především to, jakým způsobem o této události dnes smýšlí.
|
|
|
Komunikační dovednosti zdravotnických záchranářů s cizincem
HLÁVKOVÁ, Petra
Bakalářská práce je na téma komunikační dovednosti zdravotnických záchranářů s cizincem. V teoretické části je popsána komunikace a její formy. Dále se také tato práce zabývá cizinci, kteří se nacházejí na území České republiky a v samotném závěru jsou obecné informace o zdravotnické záchranné službě a zdravotnických záchranářích. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit komunikační dovednosti zdravotnického záchranáře s cizincem. Druhým cílem bylo zmapovat jaké problémy řeší zdravotnický záchranář při komunikaci s cizinci. V této práci bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a s cizinci, kteří neumějí hovořit českým jazykem. Výsledky byly následně kategorizovány do 5 a 9 kategorií, pomocí kterých se povedlo oba cíle splnit. Výsledky práce vedly k tomu, že bylo zjištěno, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři zvládají komunikovat s cizinci, dokážou si pomoc buď různými pomůckami nebo využijí ke snadnější komunikaci kolegu, svědky či rodinné příslušníky na místě události. Dále průzkum výzkumu ukázal, že mezi nejčastější problém, který řeší při komunikaci zdravotnický záchranář s cizincem patří jazyková bariéra. Hlavním přínosem bakalářské práce by mělo být uvědomění si dané problematiky, která může nastat při komunikaci s cizincem na výjezdu a možné využití různých pomůcek pro snadnější komunikaci.
|
|
|
Česko-německé vztahy v Chebu v období mezi lety 1918-1938
Rybařová, Zuzana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vztahy mezi obyvateli české a německé národnosti v Chebu během období mezi světovými válkami. Zkoumaná problematika je zasazena do hlubšího historického kontextu postavení Chebska v rámci českých zemí a Českého království. Důraz je kladen na komplikovanou situaci v souvislosti s provincií Deutschböhmen bezprostředně po vzniku samostatné republiky, na určité podstatné události související s nárůstem počtu českého obyvatelstva po přičlenění Chebska k Československu v důsledku poválečné mírové smlouvy a na sílící protičeské postoje po roce 1933, kdy se v Německu dostal k moci Adolf Hitler. Bakalářská práce vychází především ze značného množství literárních děl, ale také z dobového periodika, archivních materiálů a některých dalších zdrojů. Hlavním cílem je přiblížit národnostní poměry ve městě, které bylo po dlouhou dobu převážně německé. KLÍČOVÁ SLOVA Cheb, Češi, Němci, česko-německé vztahy, soužití, meziválečné období
|
|
|
Mediální reflexe postoloprtského masakru po roce 1990
Hegerová, Lenka ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Hlavním tématem předkládané bakalářské práce je tzv. postoloprtský masakr a jeho reflexe vybranými českými médii po roce 1990. Postoloprtský masakr patří mezi největší poválečné excesy, kterých se Češi dopouštěli na vyháněných Němcích. Až do pádu komunistického režimu v roce 1989 byl případ, stejně jako ostatní zločiny páchané na Němcích během odsunu, tabuizován. Na poli historiografickém se sice tato skutečnost po roce 1990 změnila zejména díky publikacím Tomáše Staňka, avšak v místě, kde se masakr odehrál, trvala cesta k vyrovnání se s touto tragickou událostí mnohem delší dobu. Pamětní deska obětem, o kterou spolky i jednotlivci žádali od roku 2003, byla na místním hřbitově umístěna o sedm let později. Cílem mé práce je pomocí diskurzivní analýzy zjistit, jakým způsobem o postoloprtském masakru média informovala a jak reflektovala jednotlivé kauzy s ním spojené a zda tato medializace přispěla k rozhodnutí radnice pomník obětem vybudovat, případně jaké další okolnosti mohly mít na její rozhodování vliv.
|
host ::
RSS.